Dlouho jsem váhal s publikováním tohoto textu. Napsal jsem ho jako variaci na pozoruhodný příjezd přístroje MALDI na naši školu. Ačkoliv se příběh odvíjí od skutečné události, je nutno jej brát s literárním nadhledem, protože byl pro účely vyprávění poněkud poupraven a přikrášlen a jen přímí účastníci ví, jak to ve skutečnosti proběhlo a co bylo upraveno.
Velkolepy prijezd MALDI-TOF
Pise se rok 2001, ctvrtek 10. kvetna, VSCHT Praha. Udalosti poslednich nekolika hodin mne dohnali k tomu, ze zacinam vyvoj cele situace zapisovat, aby se zachoval i pro generace budouci. Jen si nejsem zcela jisty, zda v jejich ocich neklesneme na uroven totalnich blbecku.
Streda
Vcera ve stredu dopoledne jsme dostali zpravu, ze MALDI se jiz naklada a je nutno vykonat jiste nalezitosti ohledne dopravy nakladu pres celnici. Jelikoz doc. Kodicek prednasi, ujima se toho dr. Hynek - teda Radek. Zatim se vse zda byt v poradku. Cekame na den D.
Martin S. alias TOFman dal svou diplomku do vazby a tudiz se silne nudi. Navrhuji zahrat si kulicky. Hrajeme kulicky, prisla i Zuzu. Radkovi to dneska nejak podezrele jde, ale vyhral TOFman. (Museli jsme ho nechat vyhrat, kdyz ma takovou radost z dokoncene diplomky, ne?)
Nahle se situace meni, kdyz dostavame mail, ve kterem nas dear dr. Dietrich decentnim zpusobem upozornuje, ze misto nami ocekavanych dvou pocitacu obdrzime pouze jeden. Nastava zmatek, davame hlavy dohromady. Strategicky vyckavame.
Ctvrtek - den D aneb jeste vetsi pruser nez jsme cekali
9.00 rano, dostavame upozorneni, ze MALDI tu muze byt cca za pul hodiny - pry tu jiz ceka dele, ale nemohl se dovolat. Vyklizime s Radkem Kodyho lab/kancelar, aby se tam zakrabicovane MALDI lepe VESLO az ho tam ti "stehovaci" prinesou (to byla opravdu naivni predstava, ale nepredbihejme).
9.30 Vola telefon: "Uz jsou tu!", Radek odchazi na vratnici do Studentske ulice vstric prijizdejicimu autu.
9.35 Prichazi Kody, posilam ho na vratnici za Radkem.
9.40 Kody se vraci, Radka pry na vratnici nenasel. Doslo mi, ze sel na hlavni vratnici. Posilam ho tedy na vratnici do Studentske ulice.
9.41 Jdu za nim :-)
9.45 BOOoom!!! Zrim auto velke jako barak (mala nadsazka) vjizdet do prujezdu skoly na prvni pohled mensim nez on (na velikosti zalezi!), na druhy pohled uz o neco vetsim, ale jen o chlup. To bude vjezd "o prsa". (Ve skutecnosti to byl vjezd "o zrcatka".) Kody, Radek a vratny spolecne naviguji zmateneho ridice. Cela situace se neobejde bez couvani vozidla, volani, sklapeni zrcatek a jejich opetneho narovnavani, zdesenych pohledu a... dikybohu, ze jsem vcas zaujal stanovisko nezavisleho pozorovatele :-))
9.50 Auto je konecne na skolnim dvore, zda se, ze nastava HAPPYENDE, ale to jste asi necetli nadpis - toto neni komedie, alebrz tragedie (resp. tragikomedie).
9.55 Auto zastavuje na dvore nedaleko vchodu do Kodickovi laborky. Vrhame na sebe tazave pohledy, proc jako je ridic sam a jestli teda ty bedny budeme muset tahat sami. Pripravujeme se udelat nabor z 2. patra (Kodickovi tam prave probihaji laborky, tak by si mohli studentici udelat branou prestavku za ucelem nacvicovani situace: "Co delat, kdyz prijede MALDI").
9.58 Vystupuje ridic s kupou papiru. Vypravi, jak tu ceka uz od vcerejsiho dne od 19.00 h, ale nemuze se nikomu dovolat a jak by to rad ml brzy za sebou. Nyni vsak situace dostava rychly spad. Do celeho deje vstupuje postava nevinne pani Otcovske majici na VSCHT na starosti nakup MALDI a podobneho tovaru ze zahranici. Jeji bystre oci si vsimly jednoho maleho detailu, ktery nam vsem utekl. Zazniva kriticka veta:
10.00 "Vy tam mate plombu!"
10.00:10 "Ano", odpovida ridic. "Ale to jste mi nerekli, ja jsem se vyslovne ptala, zda tam nemate plombu a bylo mi sdeleno ze ne. V tomto pripade musite vycouvat opet ven a zajet do Holesovic - tu plombu musi sundat az celnici!"
10.00:20 ----- Ticho. (zdesene)
10.00:21 V dalce prosel mlady truhlar.
10.00:25 A pani nam objasnuje celou situaci. (Jesli vam nasledna pasaz vzdalene pripomina pasaz v jedne nejmenovane knize, tak mne taky :-) Je naprosto nepripustne, abychom plombu odstranili samy, protoze ji mohou odstranit pouze celnici. K tomu je potreba, aby automobil opet vycouval ven, odjel do Holesovic, az tam vystoji ridic frontu, tak si vyzvedne prislune papiry a odjede do Zdib, kde mu plombu sundaji. To ale bude chvili trvat. Ridic opet naznacuje, ze by to mel nejradeji co nejdrive za sebou. Prochazime dodane papiry a ptame se, kolik ty bedny vazi, abychom vedeli, kolik si na to mame sjednat lidi. Ta mensi pri vazi 120 kg a ta vetsi celych petset. To kapanek meni situaci - to nam nikdo totiz nerekl. Pani dodava, ze v tom pripade je nutno zajet do budovy A, kde na to vezmou jesterku, ale musime si byt vedomi, ze ve skolnim skladu jsou pouze do 14.00 h, coz temer jiste ridic nestihle, takze tu nejspis bude muset stravit dalsi noc. Kodicek nabizi ridici, kteremu prave splaskl hrebinek kafe, ridic odmita. Pani odchazi prelozit fakturu. My odchazime do laborky. Ridic ceka u auta.
10.10 Kodicek vola dr. Puckovi, coz je cesky zprostredkovatel MALDI, zekmena ohledne problemu dvou pocitacu. Dr. Pucek je nadsen, ze Kody vola a radostne mu sdeluje, ze se mu nedavno narodil syn. Po chvili gratulovani se ho Kody pta, jak je to tedy s temi pocitaci. Dr. Pucek se divy, ze nam chteji dodat jen jeden a radi, ze mame chtit dva. Tak to on dohodl. Kody mu jeste jednou dekuje.
10.15 Piseme e-mail Dietrichovy - muzi z Lipska, jenz ma na starosti dodani a zprovozneni naseho MALDI. Vyjadrujeme vnem nase vysostne prani dostat 2 (slovy dva) pocitace, tak jak jsme to dohodli. Prichazi Pani a chce, aby jeden z nas jel s ridicem ho navigovat do Holesovic (on totiz moc nezna Prahu). Radek odjizdi. Pani nam sdeluje nadejnou zpravu. Dohodla se skladem v budove A, ze tam vyckaji do 17.00 h (jak to proboha dokazala?) a deje jiz ani tuk. Radek odjizdi, mi s Kodym dokoncujeme dopis.
10:30 Napadlo mne, ze bych mel vsechny dnesni udalosti zaznamenat pro budouci generace. Nachazi se v nich totiz tolik literarni latky, ze by se z toho dal napsat roman, divadelni hra nebo dokonce muzikal? 11:10 Jdu na obed.
12:00 Radek se vratil z Holesovic odchazi na obed, mijime se. Mezitim volal Dietrich, ze nam opravdu da jenom jeden pocitac. Pochopily jsme to tak, ze nam ho mozna casem dokonce sebere (a da jiny). A abychom nezapomneli Heinrichovi (to je ten, co tu bude MALDI sesroubovavat dohromady) sjednat bydleni (to si vzpomnel fakt brzo).
13:00 TOFman stale jeste nedorazil. Kde se ten chlap flaka?
Zbytek dne nema cenu popisovat. Tofman, ktery nechce, abych mu rikal Tofman prisel kdovikdy a nekdy pozde odpoledne jsme dostali zpravu, ze MALDI se jiz nachaz na akademicke pude. Stale vsak v budove A a my netusili, jak bedynku tezkou pouhych 500 kg prepravime k nam do laboratore. Kdosi ans upozornil, ze se sice na A-cku nachazi jesterka, ale ta nema povoleni ucastnit se silnicniho provozu a tudiz nemuze prejet pres silnici k nam, do budovy B, ani za ucelem prevezeni bedny jinak neprevezitelne. Naskyta se myslenka, ze budeme muset bednu otevrit a jeji obsah za asistence, resp. dirigence mr. Heinricha (ano to je ona magicka postava, se kterou mame stravit nekolik nasledujicich magickych dni) prenest jeji obsah "per partes".
Patek
Neudalo se nic vyznamneho a tak tento den nema smysl popisovat, vlastne cely tento maly odstavecek by tu vubec nemusel byt a mohli bychom setric nase harddisky i nase lesy (az to snad nejaky silenec bude tisknout). Ted si vzpominam, ze se neco preci jen stalo - vecer jsme slavili u Kodyho. Co jsme to vlastne slavili...???? aha, Martin odevzdal diplomku.
Pondeli
9.00 Radek nejakym zazracnym zpusobem ukecal Mansfelda, aby nam vyjimecne, ale zduraznuji, opravdu vyjimecne povolil pouzit jesterku pro prepravu nalozenych beden z budovy A do budovy B (tedy k nam).
11.30 "Heinrich ist hier."
11.45 Heinrich jde s Radkem na obed.
12.30 A nyni konecne jdeme do skladu pro ty nase bedny.
12.45 Hurra, mame je obe na dvorku. Tvari se, ze jsou opravdu dobre zavreny - schanime elektricky sroubovak.
12.50 Nesehnali jsme elektricky sroubovak - truhlari nam nechteji otevrit (anebo mozna chteji, ale nejsou tam). Zahajujeme rucni sroubovani - pripojuje se i Heinrich.
13.00 Kody sehnal elektricky sroubovak.
13.01 Jde to tim rychleji, "kupodivu" (dodava TOFman - sorry vlastne Martin S. čili Strohy).
Tech pozn.: Uz mne sere psat vsude casy (ktery si stejne vetsinou vymyslim, proto je nadale budu psat jen v pripadech opravdu nutnych).
Bedna je (tohle neni nutny pripad, proto zde cas nepisu - tech. pozn) otevrena, pristroj odhalen. OOooooohhhHHH!!!! Uiiiiiaaaauuuuu!!!!! Coooooo?
Ja a Martin prenasime bedny. Heinrich si jde pro metr a meri dvere. Pak meri pristroj a potom zvola oblibene nemecke slovicko: "Scheize!" Ano, opravdu - prijstroj neprojde dvermi, ale na to jsme je preci upozornovali (aspon doufame). Nezbyva nez cely pristroj rozebrat na nekolik casti, prenest do mistnosti a opet slozit. Cely proces je doprovazen patricnou nervozitou a nebudu jej zde rozebirat, je totiz dokumentovan fotograficky a snimky toho reknou mnohem vice.
Well, pristroj je uvnitr a slozen a zda se, ze i funkcni. Zapiname ho a Heinrich nahrubo predvadi nekolik mereni.
Utery
Dnes se naplno venujeme seznamovani s pristrojem - seznmte se take, on se jmenije Biflex IV alias MALDI-TOF. Narazime na problem pripojeni pocitace do site, ktery neumim Heinrich resit. Telefonuje svym kolegum, zkousi to, ale bez sance.
Streda
Heinrichovi nekdo vykradl auto, tak s nim Radek beha po policejnich protokolech. Ja mezitim dohaduji reseni pocitacove site. Prichazi k nam Unix-expert Petr Vass, ktery vse behem 15 min vyresi a jeste se pri tom se mnou bavi ne tema vhodnosti te ktere Linuxove distribuce. Radek se vraci s Heinrichem a ucime se se dalsi veci. Zjistili jsem, ze pristroj zlobi pti mereni reflektorovem v modu negativnim, zapisujeme to do protokolu.
Ctvrtek
Heinrich nam vysvetluje posledni veci. Dozvidame se, zo on neni ten, kdo nas mel na pristroji zaucovat (a kde ten tedy je?), tak bereme zpet sve namitky na to, ze nam nekdy (jindy zas vic nez jen nekdy) odpovidal, ze tomu ci tomu nerozumi (takze nam vlastne neodpovidatakze nam vlastne neodpovidal).
End of the story
