Přednášející: doc. Hassman
Při jedné cestě do Anglie byla Cimrmanovi nabídnuta možnost práce asistenta oxfordského profesora organické chemie Andrew Collinse. Cimrman, který tou dobou uvažoval o vynálezu silné trhaviny - dynamitu, přijal místo s neskrývaným nadšením.
Tou dobou do Evropy dorazily první němé filmy. Cimrman byl od začátku kinematografií fascinován a pravidelně navštěvoval tou dobou založený biograf nedaleko své laboratoře. Když uplynul měsíc, vrátil se prof. Collins z dovolené a hned se pídil po výsledcích svého nového zaměstnance. S úžasem zjistil, že asistent Cimrman za celý měsíc provedl jen tři reakce. Z toho dvě se nerozběhly vůbec. Třetí, která se z počátku tvářila velice nechápavě na muže v bílém plášti řvoucího na ni něco v jazyce slovanském, po domluvě zakončené zahřátím na teplotu varu však pochopila a rozběhla se. Ale jak! Hbitě opustila digestoř, začala měnit laboratoř v jeskyni medvěda skalního zvaného grizzly a nebýt toho, že jí došly reaktanty, byla by překvapila celé město.
A. Collins se rozhodl si na Cimrmana posvítit. Celý týden ho sledoval. Když zjistil, že Cimrman tráví každý večer v biografu, neunikne mu jediný snímek, obvykle chodívá na stejný film i třikrát a při incidentu s poslední reakcí zrovna stál ve frontě na vstupenku, byl, jak později prohlásil, cele konsternován. Zavolal si Cimrmana a řekl mu: "Mr. Sajmrmen, vaše výsledky za váš zkušební měsíc jsou zcela nulové, co od nás tedy čekáte?" A vmetl Cimrmanovi do očí nadávku: "Místo toho, abyste po večerech lehával v knihách, sedáváte v sedadlech biografu. Vy nejste chemik, vy jste BIOchemik." - prefix bio- sarkasticky zdůraznil. "Sbalte si své kufříčky a vraťte se do Rakouska-Uherska. Máte vyhazov! VY, už si u nás ani jednou nezaregujete!"
Cimrman na to zareagoval velice překvapivě. Prohlásil, že milerád odejde, neboť profesorova laboratoř je na úrovni druhé doby ledové (což po výbuchu byla skoro pravda) a že z té urážky, kterou ho prof. Collins označil - BIOCHEMIK, on vytvoří pojem, na který by prof. Collins mohl být hrdý, kdyby se jím mohl honosit. Ale zbudou mu jen prázdné zkumavky pro pláč. Opustil profesora a krátce nato i Anglii.
Na svůj slib Cimrman nezapomněl. Přemýšlel, co má být biochemie zač. Nejprve se pokoušel o promítání průběhu chemických reakcí na plátna kin jako celovečerní film. Po poněkud neúspěšném snímku Syntesa močoviny, na jehož premieru nepřišel téměř nikdo - vlastně pouze jeden stařík a to omylem, zjistil, že tudy cesta nevede a rozhodl se pro rafinovaný úskok. Vypůjčil si předponu bio- a na první pohled nesmyslně spojil dva tou dobou zcela odlišné vědní obory. Přední čeští vědci Cimrmana varovali s tím, že míchat pivo s vínem je sice větší blbost, ale některé žaludky to snesou.
Cimrman neustoupil. Brzy poslal podrobný dopis prof. Collinsovi o své práci. Profesor si to nedal líbit a odpověděl Cimrmanovi dopisem plným imperativů až urážek. Z dopisu cituji: Trp! (Vyjadřující, že se Cimrmanovi stejně nic nepovede a bude trpět) Val! (To aby odvalil ze své novopečené funkce zakladatele biochemie.) Meť! (Aby za sebou zametl stopy a zmizel) Ser! (Aby se na svou práci zhlubo... ale asi již tušíte) Cimrman se neurazil. Rozhodl se na základě těchto označení pojmenovat základní prvky této nově vznikající vědy.
A výsledky se objevovaly jeden za druhým. Cimrman publikoval několik článků v časopisech Science a Nature. Bohužel se jednalo jen o okrajové a málo významné záležitosti. Ony stěžejní pilíře zpravidla byly redakcí nepřijaty pro experimentální nepodloženost a světu tak nezbylo než po celé století pracně objevovat skutečnosti, které vymyslel čeký génius během několika let.
Následující přednášky doc. Daňkové a prof. McGuffie názorně ukazují, jak to dopadlo s některými Cimrmanovými objevy.
