Přednášející: doc. Daňková-Valentová
Jára Cimrman dospěl k názoru, že systém rakousko-uherského pojišťovnictví je zcela nevyhovující. Proto se rozhodl tento systém vylepšit na základě svých odborně-vědeckých zjištění. Pokusil se o zavedení tzv. bodového systému. Bodový systém spočívá v tom, že pacient obdrží od své pojišťovny za každou újmu na zdraví určitý počet bodů, podle kterých pak bude vypočtena pěněžitá částka. Pokud by pacient utrpěl mnohonásobnou újmu na zdraví, byl podle Cimrmana směrodatný prostý algebraický součet jednotlivých bodů (viz tab. 1).
UTRPĚNÁ ÚJMA | BODY | |
---|---|---|
Dlouhodobé teploty | 37,5 °C | 37,5 |
nad 40 °C | 40 | |
Amputace ruky | pravé+ | 200 |
levé | 100 | |
Ukousnutí části těla divou zvěří | do 2 cm3 | 25 |
do 10 cm3 | 50 | |
nad 10 cm3 | 100 | |
Poranění úst s nutností podávat pouze tekutou stravu | 50 | |
dtto - pokud manželka poraněného je výborná kuchařka* | 100 | |
Pohlavní choroby | muž | 800 |
žena | 32 | |
Ochrnutí poloviny těla - muž | horní půlka | 500 |
dolní půlka | 50 | |
Ochrnutí poloviny těla žena | horní půlka | 50 |
dolní půlka | 500 |
IQ | činitel |
---|---|
0-90 | 0,5 |
90-120 | 0,7 |
>120 | 1,0 |
Jára Cimrman byl velkým zastáncem vzdělání a inteligence. Proto se rozhodl, že výsledná suma bodů obdržených od pojišťovny bude záviset na pacientově intelektu. Tímto chtěl podporovat vzdělávání svých současníků. Zavedl tedy měření inteligence přímo u lůžka pacienta. Pacientům byly kladeny různé rafinované otázky a odpovědi byly vyhodnocovány podle složitého klíče. Z výsledků vyplývaly tzv. inteligenční koeficienty (IQ). Z nich pak vyplývali činitelé, jimiž se násobila celková suma dosažených bodů (viz tab. 2).
Dále Cimrman pokusně zjistil, že při stejném typu nemoci je újma na zdraví individuálně různě veliká. Provedl tedy následující experiment: Smíchal krev odolného člověka s krví nemocného pacienta a - k jeho nemalému údivu - zaznamenal vznik sraženiny. Z několika experimentů vypozoroval Cimrman následující závislost - čím rychleji sraženina vzniká, tím odolnější je jedinec, jehož krev byla zkoumána. Do svého systému tedy Cimrman přidal ještě tzv. záporné body, jejichž absolutní hodnota byla přímo úměrná odolnosti daného jedince. Tyto body odečítal od bodů původních.
Tento svůj geniální systém se Cimrman pokusil publikovat v časopise Science. Protože mu však sousloví "záporné body" v jazyce anglickém nepřipadalo dostatečně vznešené, rozhodl se používat krásné, stručné a výstižné české slovo antibody (i v anglicky psaném článku) a tím podpořit snahu obrozenců o povznesení českého jazyka.
V té době však připravoval k tisku svůj článek také Paul Ehrlich. Když se mu do rukou dostal Cimrmanův rukopis, pozdržel jeho vydání a ve svém článku použil některé Cimrmanovy myšlenky. Slovo antibody však mylně interpretoval jako ony látky, které pomáhají organismu vypořádat se s nemocí. Když byl tento článek překládán do češtiny, překladatel si v anglickém textu nevšiml českého slova antibody a přeložil ho do češtiny jako protilátka.
Náš velký genius samozřejmě naprosté nepochopení svého díla velmi těžce nesl a toto zklamání ho zcela odradilo od dalšího bádání v této oblasti. Ukončil rozdělanou práci o buněčné imunitě a vrhl se na jinou oblast vědy, kdy geniálním způsobem položil základy molekulární genetiky.